Kristus je tajemství Boží zjevené.

William Branham.

Přečtěte si celý účet v...
Kristus je tajemství Boží zjevené.

Všimněte si, Bůh měl trojí záměr v tom velikém ukrytém tajemství. Bůh ve svém velikém ukrytém tajemství, které měl před založením světa, On v něm měl trojí záměr. A právě teď, to k čemu bychom se chtěli dnes ráno dostat je, čím ten trojí záměr je. Vidíte? Nuže, věřím, že s pomocí Boha, který je zde přítomný, že On nám to ukáže. Nuže, jestli On měl trojí záměr... chceme zjistit, čím ten trojí záměr je.

Zaprvé: Bůh chtěl zjevit lidem samého sebe. On to nemohl udělat jako veliký Jahve — Bůh, který naplňuje celý vesmír, čas i věčnost. Tímto způsobem to nemohl udělat. On je příliš veliký na to, aby mohl být vůbec zjeven lidem, protože by to bylo příliš tajemné. Jak by mohla ta veliká Bytost, která neměla nikdy počátek... kdybyste překročili cyklus stovek miliard a triliónů a triliónů světelných let kosmického prostoru a ještě dále do nekonečna, do věčnosti, až k té veliké Bytosti, která tím vším byla a nadále jí zůstává.

Ale co On chtěl udělat? On miloval otcovství, protože byl Otcem. A jediný způsob, jak to mohl vyjádřit, byl, že se stal Synem člověka. A proto Ježíš stále opakovaně říkal: „Syn člověka”. Vidíte, oni nevěděli, o čem On mluví, mnozí z nich. Rozumíte tomu teď? On chtěl vyjádřit samého sebe. To byl jeden z jeho velikého trojího záměru — aby vyjádřil samého sebe, aby se ztotožnil s lidskými bytostmi, aby zjevil sama sebe v Kristu.

Zadruhé, aby měl prvenství ve svém těle věřících, kterým je jeho nevěsta, aby tak mohl žít v lidech.

Nuže, On to mohl udělat v Adamovi a Evě, ale hřích je oddělil, a tak musela existovat nějaká cesta návratu. Ó! Aj! Ó, je to pro mě náramně bohaté již při samotném pomyšlení na to. Vidíte? Vidíte, jaký byl ten Boží záměr? Nuže, proč On nezachoval Adama a Evu v takovém stavu? Potom by nemohl nikdy vyjádřit svou plnost - plnost svého atributu, protože... On by tak mohl být Otcem, to je pravda; ale On je také Spasitelem. Vy řeknete: „Jak víš, že On jím je?” Je, protože jsem měl to prožití. Vidíte? Vidíte? On je Spasitel a musel to vyjádřit. A jak to mohl udělat? - Jedině skrze Krista. Jak On mohl být Synem? - Jenom skrze Krista. Jak mohl být uzdravitelem? - Jenom skrze Krista. Vidíte, všechny tyto věci jsou zahrnuté v té jediné Osobě, v Ježíši Kristu. Ó, aj!

Když o tom přemýšlím, vidím, jak denominace mizí ze scény a všechno ostatní se jednoduše vytrácí. Vidíte? Když vidím ten veliký Boží záměr, jak On sám sebe zjevuje a má... zaprvé: zjevit se v Kristu, v plnosti Božství tělesně a potom vnést plnost tělesného Božství do lidí, aby mohl mít to prvenství, dohled a vedení.

A onehdy večer... pokud jste nedostali pásku, kázal jsem jednou večer na téma „Vězeň Ježíše Krista” — Pavel vězeň... Vidíte? Když Bůh docílí to, že se stanete jeho vězněm, pak nemůžete dělat nic, jen to, co vám řekne Duch.

Pavel ve svém velikém intelektu — on byl vyučen u Gamaliela, aby se jednoho dne stal velikým knězem nebo rabínem. A on měl dalekosáhlé ambice. Byl intelektuálně významným mužem — s velkou autoritou; velký muž národa. Ale musel to všechno do posledního puntíku obětovat (vidíte?), aby se stal částí Slova, aby vyjádřil Ježíše Krista. On věděl, co znamenalo říci... Měl nutkání jít na určité místo (volali ho nějací bratři), ale bylo mu zabráněno Duchem udělat něco o své vlastní vůli. Ó, kdyby se toho mohli uchytit napolo duchovní lidé! Vidíte? Jemu bylo zabráněno, aby dělal něco o své vlastní vůli. On mohl pouze udělat... „Duch mi zabránil.” Vidíte? On byl Kristovým vězněm.

Potom, jednoho dne, ta malá věštkyně; Pavel věděl, že má moc, aby vyhnal toho démona, ale on to mohl udělat jedině tak, jak si to Bůh přál. Den co den chodila za ním a pokřikovala na něj, ale jednoho dne mu dal Duch svolení. Pak ji pokáral — toho ducha, který byl v ní. Vidíte? Věděl, co to znamená být vězněm.

Mojžíš, jeho intelekt, on se ho musel zbavit, aby mohl najít Krista a stát se vězněm. Potom, když Bůh z něho vytloukl svět, a to, že byl velkým mužem; a když se pak onoho dne postavil v přítomnosti toho ohnivého sloupu, byl shledán neschopným slova. On dokonce nebyl schopen komunikovat, řekl: „Bůh měl pak vězně”. Vidíte? Pak se to už nebudete snažit dělat na základě vašeho vlastního zkoumání. Pak Bůh musel vybavit tohoto muže — vybavit ho dostatečnou mocí na to, aby tam mohl jít. On řekl: „Pane, řekl jsem faraónovi to, co jsi mi řekl a on to nechce udělat.”

Řekl: „Tak vezmi tuto svoji hůl (to říká Bůh, to je Boží slovo); jdi tam, zvedni ji směrem k východu a zavolej ‚mouchy'.” A mouchy byly stvořeny, protože On tam měl vězně, kterého faraón nemohl ničím podplatit. Nikdo jiný ho už nemohl nasměrovat na žádnou jinou cestu. On byl úplným vězněm v řetězech Božího slova, vázaný pouze na „tak praví Pán”.

Ó, kdyby Bůh mohl mít takové vězně! Nuže, tehdy bude moci vyjádřit to prvenství. Rozumíte? On musí toho muže, či tu osobu dostat do takového stavu, že nezná nic, kromě Krista. Rozumíte, co tím míním? V pořádku. To je zadruhé. Zaprvé, aby úplně vyjádřil sám sebe — Bůh v Kristu. Zadruhé, aby měl prvenství ve své Církvi, (která je jeho tělem, nevěstou), aby mohl mít prvenství — vyjádřit sám sebe. V pořádku.

Zatřetí, navrátit Království do původního postavení, to, jež upadlo skrze hřích prvního Adama; zpět tam, kde se On procházel za večerního chládku se svými lidmi, vyprávěl si s nimi a měl s nimi obecenství. A teď je hřích a smrt oddělila od jeho přítomnosti a od jeho úplného vyjádření se. Četli jste o tom?... Před založením světa, aby vyjádřil všechny své atributy — čím On byl.

A tak, pokud by si chtěl zde někdo ze stoupenců trojice na chvíli ulevit, může vidět, že Otec, Syn a Duch svatý nejsou tři bohové; jsou to tři atributy toho stejného Boha. Rozumíte? To je vyjádření — Otec. On byl... On chtěl být Otcem. On byl Otcem, On byl Synem a On je Duchem svatým. A Otec a Duch svatý, to je jeden a tentýž Duch. Vidíte to? Pochopili jste to? — Ne tři bohové. To vám namluvil ďábel, aby z vás udělal modláře. Rozumíte? To je jeden a tentýž Bůh, vyjádřený ve třech atributech: aby byl Otcem, aby byl Spasitelem, aby byl Synem, aby byl Uzdravovatelem (vidíte?) — to jsou způsoby jeho vyjádření se.

Chtěl bych u toho ještě na chvíli zůstat, aby i ti lidé, kteří poslouchají tyto pásky, mohli pochopit tuto myšlenku a spatřit to. Ale ručičky na těch hodinách by se otočily kolem dokola, u jednoho každého z těch témat. Ale doufám, že jsem to představil dost jasně, abyste mohli vidět, kam směřuji. Rozumíte?

Bůh vyjádřený v Ježíši Kristu, jež byl zároveň Otcem, Synem a Duchem svatým — plností Božství tělesně. A nyní kompletní plnost Božství tělesně přebývá v jeho Církvi — ta svrchovanost. Vše, čím byl Bůh, přelil do Krista a vše, čím byl Kristus, bylo přelito do Církve — do věřících, nikoliv do denominací. Během několika minut se k tomu dostaneme a pak vám tyto věci budou navždy z hlavy odstraněny, rozumíte, ukážu vám s pomocí Boží, bude-li On chtít, čím to bylo.

Jaký je teď Jeho záměr? — Vyjádřit sama sebe, jakožto Syn (vidíte?) a nyní — aby v Něm mohla přebývat plnost Božství tělesně. Leží to tu přímo přede mnou v epištole Kolosenským. Vidíte? Byl to Boží záměr napříč celým Písmem. Jestliže skrze život toho Syna, skrze jeho kříž, (krev, tak to tu stojí, jeho kříže), aby se sebou mohl smířit tělo, nevěstu, (kterou je Eva — druhá Eva); a Bůh nám to dal jako předobraz, tak, jak to dal Mojžíšovi a všem ostatním. Totéž udělal v případě Adama a Evy, dal tím předobraz, že oni byli Kristus a nevěsta (On je druhý Adam; církev je druhá Eva); ale tak dlouho, jak ta druhá Eva dělá kompromisy se Slovem, nedělá snad ona totéž, co udělala ta první Eva? Přičemž se snaží říci: „Dobrá, ale to bylo na jinou dobu.” Za chvíli se k tomu dostaneme; řekl On snad, že to platilo na jinou dobu? Jak to může být na jinou dobu, když On je tentýž včera, dnes i navěky! Ale Bůh to tak zamýšlel a skryl to před očima moudrých a rozumných a zjevil to těm předurčeným — nemluvňátkům — kteří byli předurčeni, aby to přijali.

Přečtěte si celý účet v...
Kristus je tajemství Boží zjevené.

Nebo jakož tělo jedno jest a mnoho má údů, ale všickni ti jednoho těla údové, mnozí jsouce, však jedno tělo jsou: tak i Kristus.

Skrze jednoho zajisté Ducha my všickni v jedno tělo pokřtěni jsme, buďto Židé, buďto Řekové, buďto služebníci, nebo svobodní, a všickni v jeden duch zapojeni jsme.

1 Korintským 12:12-13