Zemětřesení Rozsudek.

Pearry Green.

Začátkem března 1964 služba bratra Branhama dosáhla doslovného otřesu země. On a několik dalších bratrů se znovu sešli, aby ulovili Javelinu. Místo bylo stejnou obecnou oblastí, kam sestoupili andělé a objevil se mrak. Kvůli vzpomínce na onu událost jen předloni by se dalo očekávat, že z tohoto místa budou vycházet další výjimečné události; přesto se dnes, když se bratr Branham a jeho blízký přítel, bratr Banks Wood, vrátili do tábora, nebyl tam žádný náznak něčeho neobvyklého. Nyní víme, že právě v tu chvíli musely ležet megatuny skály připravené k pohybu hluboko v útrobách země.

Když se bratr Branham a bratr Wood toho dne procházeli, náhle k němu promluvil Duch Páně a řekl mu, aby zvedl kámen a vyhodil ho do vzduchu. Poslušně udělal, co mu bylo řečeno. Když kámen udeřil do země, snesl se s ním malý vichřice a on jednoduše pronesl slova: „Tak praví Hospodin.“ Obrátil se k bratru Woodovi a řekl: „Dívej se, něco se stane. Musíte něco udělat, aby se něco stalo. To je způsob, jak věci začínají.“

Druhý den se lovecká skupina připravovala k rozbití tábora. Členové skupiny se zabývali různými činnostmi, například přípravou své hry, a bratr Branham, věrný kodexu muže venku, pečlivě hlídal, aby byl oheň uhašen. Náhle se otočil k bratru Royi Robersonovi, který stál poblíž něj, a rychle mu řekl, aby se schoval. Něco se mělo stát. Jeden z bratrů v té době pořizoval filmy bratra Branhama, a právě když jeho fotoaparátu došel film, přes útes ze severu přišel silný vichřice a posadil se přímo nad prorokovu hlavu.

Prudká síla této vichřice byla tak velká, že odřízla část tohoto útesu a vrhala kameny o velikosti lidské pěsti na více než sto yardů. Jako výbuch odřízl vrcholky mesquite stromů; zvuk jeho zuřivosti naplnil vzduch. Bratři s ním přirozeně se přikryli. Někteří se ponořili pod náklaďáky nebo se vyškrábali pod křoví, ale bratr Branham stál pevně. Boží prorok to všechno prostál s kloboukem v ruce a díval se doprostřed vířící síly. Když se zvedl a vrátil ve směru, odkud přišel, prorok si nasadil klobouk zpět na hlavu a rozvážně promluvil: „Bůh promluvil k Jobovi ve vichřici.“ Pokračoval a pronesl hroznou zprávu: „Boží soud zasáhne západní pobřeží Ameriky.“ Vichřice se skutečně stáhla severozápadním směrem, k tomu pobřeží.

----
Toho dne v únoru 1964 vichřice třikrát „zatleskala“. Odpovídající rozsudek udeřil na Velký pátek toho roku v podobě zemětřesení, které málem odtrhlo pobřeží Aljašky. Nikdo, kdo zažil hrůzu onoho dne nebo kdo od té doby zkoumal záznamy o zničení a ztrátách na životech, nemohl nikdy zapomenout, jaké to je zažít těžkou ruku Boží při soudu.

----
Bratr Branham pokračoval v předání své zprávy „Volba nevěsty“ Další prorocké spojení bylo zfalšováno, když řekl lidem v Los Angeles, To je vážné varování. Nevíme kdy. A nevíte, kdy toto město bude odtud jednoho dne sraženo na dno tohoto oceánu. „Ó, Kafarnaum,” řekl Ježíš, „ty jenž ses povzneslo do nebe, budeš svrženo do pekla… neboť kdyby tyto mocné skutky byly činěny v Sodomě a Gomoře, zůstaly by stát až dodnes.” A Sodoma a Gomora leží na dně Mrtvého moře, i Kafarnaum je na dně jezera. Ty město, které tvrdíš, že jsi městem andělů, které ses pozvedlo do nebe a vyslalo všechny ty sprosté špinavé věci módy, a tak dále, takže sem přicházejí dokonce cizí země a přibírají naše svinstvo a rozšiřují to, se svými krásnými kostely a kostelními věžemi, a tak dále, tak jak to děláš, pamatuj si, jednoho dne budeš ležet na dně tohoto moře! Pod tebou je velká bublina právě teď. Hněv Boží soptí přímo pod tebou. Jak dlouho On bude držet tu úzkou písčinu visící nad tím, když ten oceán hluboký jednu míli lehce vnikne a dojde až k Solnému jezeru! Bude to horší než poslední den Pompejí! Čiň pokání, Los Angeles! Ten zbytek z vás, čiňte pokání a uchylte se k Bohu! Hodina Jeho hněvu je nad zemí. Utečte, dokud je čas utéci a vejděte do Krista! Modleme se.“

To byl velký okamžik pro ty z nás, kteří věřili, že bratr Branham je prorok Boží s duchem Eliáše, když nás zaplavilo poznání, že kazety, které jsme slyšeli, knihy, které jsme četli, a to, co jsme slyšeli říkat tohoto velkého muže Božího, vše ukazovalo na ohromné proroctví zkázy pro západní pobřeží. Teď jsme si uvědomili, že prorokuje. Protože jsme věděli, že je to prorok Slova, věděli jsme, že nemluvil nic, pokud to nebylo možné nalézt v Písmu. Nyní jsme začali věnovat pozornost.

22. srpna 1965 bratr Branham mluvící od pobřeží k pobřeží, od hranice k hranici, telefonní přípojka, ve svém kázání „Filtr myslícího člověka“ jasně vyslovil rozsudek nad Amerikou:

Duch svatý v mém srdci dnes večer volá: „Slepá Laodiceo, jak často by ti Bůh dal probuzení, ale teď nadešel tvůj čas. Teď už je pozdě. Jak jste se smáli a zesměšňovali lidi, které k vám Bůh poslal? Ale teď nadešel tvůj čas. Ach, Spojené státy, Spojené státy, jak by vás ten Bůh mohl vznášet, jako slepice dělá svá kuřátka, ale vy jste to neudělali.“ Nyní tento Hlas jde od pobřeží k pobřeží, od severu k jihu a od východu na západ. Jak by tě Bůh vznášel, ale ty jsi to nechtěl. Nyní přišel tvůj čas. Národy se lámou; svět se rozpadá. Patnáct set mil jeho kus, tři nebo čtyři sta mil široký, se jednou z těchto dnů potopí sto nebo možná čtyřicet mil dolů do toho velkého zlomu, tam venku jednoho z těchto dnů, a vlny budou vystřelovat až do státu Kentucky. A když se to stane, otřese to světem tak silně, že se otřese všechno, co je na něm.

Jaká paralela mezi slovy Božího proroka o Spojených státech a Ježíšovými slovy, když řekl: „Ó Jeruzaléme! Kdybyste věděli jen den své návštěvy...“ Pokud Spojené státy a lidé, kteří se nazývají Božím lidem, dokonce si nárokují křest Duchem svatým, dary Ducha, božské uzdravení, kdyby jen znali svůj den, když Bůh navštívil tuto generaci v životě proroka.

Přeložené výtažky z... "The Acts of the Prophet." Chapter 12
od Pearry Green

Přečtěte si celý účet v... Zemětřesení Rozsudek.

I stali se zvukové a hromobití a blýskání, i země třesení stalo se veliké, jakéhož nikdy nebylo, jakž jsou lidé na zemi, totiž země třesení tak velikého.

Zjevení 16:18

A Thinking man's filter.

Who do you say this is ?.

Volba nevěsty.