Jezdec na bílém koni.

William Branham.

Přečtěte si celý účet v...
První pečeť.

Nuže, v této 5. kapitole, zlomení těchto pečetí... nuže, ta sedminásobně zapečetěná kniha... Nejdříve si chceme tu první pečeť přečíst. Včera večer jsme shledali (ještě malé pozadí), že když se Jan podíval a uviděl tu knihu nadále v ruce původního Vlastníka- totiž Boha... Vzpomínáte si, kým byla ztracena? Adamem. On přišel o tu knihu života kvůli satanově moudrosti, on přišel o své dědictví. On ztratil všechno, a nebylo žádné cesty k vykoupení. Pak Bůh byl učiněn na podobenství člověka, sestoupil a stal se pro nás Vykupitelem, aby nás vykoupil. A nyní shledáváme, že ty věci, které byly v minulých dobách tajemné, mají být pro nás otevřeny v těchto posledních dnech.

Nyní rovněž shledáváme následující: Jakmile Jan uslyšel to oznámení o příbuzném Vykupiteli, aby předstoupil a uplatnil svá práva, nebylo nikoho, kdo by to mohl učinit. Nikdo v nebi, nikdo na zemi, nikdo pod zemí, nikdo nebyl hoden, byť jen do knihy nahlédnout. Pomyslete na to! Žádná osoba, vůbec, nikdo nebyl hoden tam ani nahlédnout. A Jan začal plakat. Uvědomil si, že všechno... tehdy nebyla šance vykoupení. Všechno bylo promeškáno, a rychle... vidíme, že netrvalo dlouho a přestal plakat, protože mu bylo oznámeno tou jednou bytostí nebo spíše bylo řečeno tím jedním starcem: „Neplač. Hle, zvítězil Lev z pokolení Judy.”- Jinými slovy zvítězil a dobyl.

Jan se obrátil a uviděl přicházejícího Beránka. Musel být zkrvavený, zbitý a zraněný. Byl zabitý. Beránek, který byl zabitý, a stále zakrvácený. Jestliže jste někdy podřezali a zabili beránka, každopádně způsob jakým byl Beránek... On byl na kříži rozsekaný na kusy, kopí v Jeho boku, hřeby v rukou a nohou, trní nad obočím. On byl hrozně zřízený. A ten Beránek předstoupil a přišel k Tomu, jenž seděl na trůnu, který držel celou vlastnickou listinu vykoupení. Beránek přistoupil a vzal knihu z ruky sedícího na trůnu a otevřel ty pečetě, otevřel tu knihu.

A potom, když se to stalo, zjistili jsme, že se v nebi muselo dít něco úžasného, protože ti starci a... těch dvacet čtyři starců a ty bytosti, a všechno v nebi začalo volat: „Ty jsi hoden,” a zde přicházejí andělé a vylévají koflíky s modlitbami svatých. Svatí pod oltářem jásají: „Ty jsi hoden, ó, Beránku, protože jsi nás vykoupil, a nyní jsi nás učinil králi a kněžími, a budeme kralovat na zemi”... Ó, aj! A tak to bylo, když On otevřel knihu.

Vidíte tedy, že ta kniha byla opravdu naplánována a napsána před založením světa. Tato kniha- Bible- byla ve skutečnosti napsána před založením světa. A Kristus, jako Beránek, byl zabitý před založením světa. A údy Jeho nevěsty, jejich jména byla vložena do Beránkovy knihy života před založením světa. Ale je to zapečetěno a nyní se to zjevuje- čí jména tam byla a vše co s tím souvisí. Jak veliká věc! A Jan, když to uviděl, řekl, že všechno co bylo v nebi, všechno co bylo pod zemí, slyšel říkat: „Amen, blahoslavenství a čest.” Pro něj to byl zkrátka veliký čas, protože Beránek byl hoden.

A nyní, ten Beránek teď stojí v tento večer, když vstupujeme do 6. kapitoly. On má knihu ve své ruce a začíná ji zjevovat. A, ó, dnes bych se dopustil... Doufám, že lidé jsou duchovní. Dopustil bych se v této otázce hrozného omylu, nebýt toho, že... kolem 12. hodiny, kdy Duch Svatý přišel do pokoje a opravil mě v něčem, co jsem si zapisoval, že řeknu. Vzal jsem to ze starého konceptu. Neměl jsem o tom nic. Nevím co je druhá pečeť, naprosto nic. Ale měl jsem takovou starou osnovu o tom, o čem jsem mluvil před několika lety, a dělal jsem si poznámky. A vzal jsem ten kontext od Dr. Smitha a spousty dalších významných učitelů, které jsem si nashromáždil. A všichni do jednoho tomu věřili a tak jsem si to poznamenal. A chystal jsem se říct: „Dobrá, budu to studovat z tohoto pohledu.” A tam, asi kolem 12. hodiny v poledne, Duch Svatý prostě přivanul do toho pokoje, a celou tuto záležitost jednoduše přede mnou otevřel, a zde to bylo, o tom otevření první pečetě.

Když zde stojím v tento večer, jsem skálopevně přesvědčen, že to co vám chci dnes večer ukázat je pravda Evangelia. Prostě vím, že tomu tak je. Protože, jestliže zjevení je v rozporu se Slovem, pak už není více zjevením. A dobře víte, že některé nesmysly vypadají úplně stejně jako pravda, a přece nejsou pravdivé. Vypadají jako by byly, ač ve skutečnosti nejsou.

Nyní tedy shledáváme Beránka s knihou. A teď v 6. kapitole čteme:

Dále jsem viděl, jak Beránek otevřel první z těch pečetí, a slyšel jsem jednu z těch čtyř bytostí, jak řekla hromovým hlasem: „Pojď a dívej se.”
A hle, spatřil jsem bílého koně a ten, který na něm seděl, měl luk. Byla mu dána koruna a on vyjel ve vítězství, a aby zvítězil.

Nuže, to je první pečeť, ta, kterou z milosti Boží chceme dnes večer objasnit. Podle svého nejlepšího... Jsem si vědom toho, že člověk, který to chce objasnit, chodí po tenkém ledě, pokud neví, co dělá. A tak, jestliže to ke mně přišlo skrze zjevení, podám vám to zase tak. A jestliže to mám pouze ze svého vlastního rozumu, pak vám to rovněž dopředu řeknu. Ale jsem skálopevně přesvědčen, tak jak zde stojím v tento večer, že to ke mně přišlo dnes čerstvě od Všemohoucího! Nejsem náchylný k tomu říkat něco jen tak pro nic za nic, obzvláště když se jedná o tuto část Písma. Doufám, že chápete, o čem teď mluvím. Víte, že není snadné mluvit o věcech, které se tam zdánlivě nacházejí, předtím než se stanou. Nemůžete to říct, dokud se ta věc nestane. Vidíte? Sledujete a nasloucháte těmto věcem?

Tak tedy, tato sedminásobně zapečetěna svinutá kniha je teď Beránkem uvolněna. Přistupujeme k tomu místu dnes večer. Bože, pomoz nám, když jsou pečetě lámány a uvolňovány, tajemství knihy jsou zjevena. Teď vidíte, že to je zapečetěná kniha. Inu, věříme tomu, že ano? Věříme, že to je zapečetěná kniha. Nuže, předtím jsme o tom nevěděli, ale ve skutečnosti tomu tak je! Je zapečetěna sedmi pečetěmi. To znamená, vzadu je ta kniha zapečetěna sedmi pečetěmi.

Když jsme rozjímali o takovém druhu knihy, je to jako kdybychom ji ovinuli páskou - sedm pásek. Ale to není ten druh knihy; to je svitek. A když ten svitek je odvázán, ten jeden; pak přímo v tom svitku leží druhá část - a je zde přímo řečeno oč se jedná, ale to je tajemství. A přece jsme do toho pronikli, ale pamatujte, ta kniha je zapečetěna. A ta kniha je knihou tajemství zjevení. Je zjevením Ježíše Krista, vidíte, knihou zjevení. A nyní vidíte, jak lidé během věků chtěli do toho proniknout a dostat se dovnitř. My všichni!

-----
Když Beránek vzal tu knihu a otevřel první pečeť, Bůh promluvil ze svého věčného trůnu a řekl, čím byla ta pečeť, která měla být zjevena. Ale když to bylo položeno před Jana, byl to pouhý symbol. Když to Jan uviděl, bylo to pouhé tajemství. Proč? To ještě tehdy ani nebylo zjeveno. To nemůže být zjeveno dřív, než v čase konce, jak On řekl. Ale přišlo to ve formě symbolu.

Když zaburácel ten hrom... vzpomeňte si, ten hlasitý, burácející hlas hromu je Božím hlasem. Tak je řečeno v Bibli, vidíte. Burácející hrom. Oni si mysleli, že to udeřil hrom, ale to byl Bůh. On tomu rozuměl, protože Jemu to bylo zjeveno. To byl hrom. A všimněte si, otevření první pečetě... První pečeť, když byla otevřena ve formě symbolu, zahřmělo! Nu, a co se stane, když bude otevřena ve skutečnosti?

-----
Všimněte si. Kristus už není více od té doby viděn. Ale On je na bílém koni. A tak jestliže ten chlapík jede rovněž na bílém koni, pak může být pouze tím, kdo se za něj vydává, vidíte? Pochopili jste to. Všimněte si. Ten jezdec na bílém koni nemá jméno. On sice může používat dva nebo tři tituly, ale nemá jméno. Ale Kristus jméno má! A jaké? Slovo Boží. „Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo byl Bůh... A to Slovo se stalo tělem,” vidíte.

Ten jezdec nemá jméno, ale Kristus má jméno- Slovo Boží. Tím On opravdu je. Tak se jmenuje. On nyní má jméno, ale nikdo ho nezná, ale jeho jméno je Slovo Boží. Ten chlapík se nejmenuje nijak, ale jak vidíte, jede na bílém koni. Ten jezdec nemá šípy pro svůj luk. Všimli jste si toho? Měl luk, ale není zde žádná řeč o nějakých šípech. A tak to musí být podvodník. Je to tak. Snad má hodně hromů, ale žádné blesky. Ale u Krista shledáváme, že má i blesk i hrom, protože z jeho úst vychází ostrý obousečný meč, kterým bije národy. A ten chlapík nemůže bít nikoho, vidíte, ale hraje roli pokrytce. Vyráží na bílém koni, aby přemáhal.

Kristus však má obousečný meč, a sledujte! Vychází z jeho úst- živé Slovo! To je Slovo Boží, zjevené jeho služebníkům; jak řekl k Mojžíši: „Povstaň a pozvedni hůl, a vyveď mouchy” a mouchy tu byly. Jistě! Cokoliv řekl, On učinil, a uskutečnilo se jeho živé Slovo. Bůh a jeho Slovo, to je jedna a tatáž osoba.

Kdo je tedy tím záhadným jezdcem prvního církevního věku? Kdo to je? Pozastavme se nad tím. Kdo je tím záhadným jezdcem, který vyráží v prvním církevním věku a jede přímo do věčnosti, až do samého konce?

Přichází druhá pečeť a směřuje ke konci. Přichází ta třetí pečeť a směřuje až ke konci. Čtvrtá, pátá, šestá, sedmá a každá z nich směřuje až sem ke konci. A v čase konce, ty knihy, které byly po celou dobu svinuty se všemi těmito tajemstvími uvnitř, jsou zlomeny. Pak se ukazuje to tajemství, a my je spatřujeme. Ale ve skutečnosti začínají již v prvním věku církve, protože první věk církve přijal poselství- jako toto.

Jezdec na bílém koni tedy vyjel. Kdo to je? On je mocný ve své přemožitelské síle. Je to statný chlapík ve své přemožitelské síle. Chcete, abych vám řekl kdo to je? Je to antikrist. To je přesně on. Nuže, protože, vidíte, jestliže antikrist... Ježíš řekl, že ti dva si budou tak podobní, že by mohli svést samotné vyvolené (nevěstu), pokud by to bylo možné. Antikrist! To je ten antikristovský duch.

Přečtěte si celý účet v... První pečeť.

I viděl jsem po pravici sedícího na trůnu knihy popsané vnitř i zevnitř, zapečetěné sedmi pečetmi

A viděl jsem anděla silného, volajícího hlasem velikým: Kdo jest hoden otevříti knihy tyto a zrušiti pečeti jejich?

I nemohl žádný, ani na nebi, ani na zemi, ani pod zemí, otevříti knih, ani pohleděti do nich.

Pročež já plakal jsem velmi, že není nalezen žádný, kterýž by hoden byl otevříti a čísti tu knihu, ani pohleděti do ní.

Zjevení 5:1-4