Vytržení.

William Branham.

Přečtěte si celý účet v...
Vytržení.

Žalmy 27:4-5,
4 Jedné věci žádal jsem od Hospodina, téť vždy hledati budu: Abych přebýval v domě Hospodinově po všecky dny života svého, a spatřoval okrasu Hospodinovu, a zpytoval v chrámě jeho.
5 Nebo tu mne ukryje v stánku svém, v den zlý schová mne v skrýši stanu svého, a na skálu vyzdvihne mne.

No, Bůh má způsob, jak věci dělá, a On nikdy svůj postup nemění. On nikdy nemění svůj… On je neměnný Bůh. U Amose 3:7 řekl, že nebude na zemi dělat nic, dokud to nejdříve nezjeví svým služebníkům prorokům. A tak jistě, jak On to zaslíbil, to také udělá.

Tedy, prošli jsme věky církve, ale bylo nám zaslíbeno v těch posledních dnech podle Malachiáše 4, že nastane znovu návrat proroka na zem. To je pravda! Všimněte si jeho povahy, a jaký bude. Bůh používá toho ducha pětkrát: jednou v Eliáši, v Elizeovi, v Janu Křtiteli, pro vyvolání církve a pro ten zbytek Židů; pětkrát, milost, Ježíš, víra [Poznámka 10: Víra- anglicky „faith”- má pět písmen.], a to je číslo milosti. Vidíte? Dobře.

Teď si zapamatujte, je zaslíbeno poselství. A když všechna tato tajemství byla bandou duchovenstva tak zpackaná, bude třeba bezprostředního proroka od Boha, aby to zjevil. A to je přesně to, co On zaslíbil, že udělá. Vidíte?

Teď si zapamatujte, Slovo Páně přichází k prorokovi, ne k teologovi, k prorokovi. On je takovým odrazovým zrcadlem Božího Slova. On nemůže říct nic; on nemůže mluvit své vlastní myšlenky; on může mluvit pouze to, co Bůh zjevuje. Dokonce prorok Balám, když se snažil prodat svá práva, řekl: „Jak může nějaký prorok povědět něco jiného než to, co Bůh vloží do jeho úst?” To je věc, kterou dělá Bůh, že nemůžete říct nic jiného. A vy jste se takovým způsobem narodili. Stejně jako nemůžete...

Kdybyste řekli: „Nemůžu otevřít oči,” a přitom se díváte. Rozumíte? Vy můžete. Že nemůžete natáhnout ruku a přitom můžete. Vidíte? Nemůžete být psem, když jste lidskou bytostí. Rozumíte? Jste prostě takto stvořeni, a Bůh má vždycky... V těch věkách skrze Izaiáše, Jeremiáše a všechny... Eliáše a ty věky, které už skončily, když ta banda duchovních všechno úplně domotala, On posílal proroka a nechal ho povstat odnikud. On nepatřil k žádnému z jejich míst a mluvil Jeho Slovo; pak byl odvolán ze scény a byl pryč; jsou to prostě drsní muži Boží pravdy. A tak je vždycky... Způsob, jak byste ho mohli poznat, On řekl: „Bude-li mezi vámi někdo, kdo bude duchovní nebo prorok...”

Tedy prorok... V církvi existuje taková věc jako dar proroctví, ale prorok je předurčený a předem ustanovený pro danou hodinu. Rozumíte? Ano, přátelé. Tedy, jestliže je přinášeno proroctví, dva nebo tři si musí sednout a posoudit, jestli je to pravda nebo ne, dřív než to církev může přijmout. Ale před proroka nikdo postaven nebyl, protože on byl stoprocentně Slovem Božím. On byl tím Slovem ve svém věku. Viděl, jak se Bůh odráží... Tedy, jestliže nám to Bůh znovu zaslíbil poslat v těch posledních dnech, aby vyvedl nevěstu z toho církevního zmatku, je to jediný způsob, jak to může být provedeno.

To nebude nikdy docíleno... Církev nemůže Krista přijmout. Letniční, my nemůžeme nést toto poselství dál v takovém stavu, v jakém se dnes církev nachází. Jak vykonáme to, co je potřeba v čase konce vykonat v takovém stavu, v jakém se oni dnes nachází, když jsou všichni proti sobě a všechno možné, a církevnictví? Ó, propánakrále. Je to zmatek. Dostalo se to až do stavu denominace. A pokaždé— žádám každého historika, aby mi dokázal, že je to jinak. Pokaždé když na zem vyšlo nějaké poselství a když to zorganizovali, rovnou tam to umřelo. A letniční se dopustili té stejné věci jako všichni ti ostatní— ti letniční, kteří vyšli.

Vy Sbory Boží, když vaši otcové a matky vyšli z těch organizací tam v minulosti na tom obecném koncilu, oni křičeli a oslavovali Boha a mluvili proti těmto věcem; a vy jste se vrátili jako pes ke svým zvratkům a jako prase ke svému válení se v blátě; a udělali jste totéž co oni, a teď jste tak církevničtí, že jste zavřeli vaše srdce soucitu a musíte mít členskou kartu, dřív než s někým vůbec můžete spolupracovat.

A vy jednotáři, Bůh vám dal takové poselství, a místo toho, abyste šli kupředu a zůstali prostě pokorní a šli kupředu, vy jste se toho museli přestat držet a museli jste vaši skupinu zorganizovat. A kde se teď všichni nacházíte? V tom samém vězení. Je to přesně tak! A Duch Boží se pohybuje dál. „Já Hospodin budu sázet; já budu ve dne v noci zavlažovat, aby nikdo...” On ustanovil, aby ty věci tak byly, a On to musí poslat.

První věc, která přichází, když On začíná sestupovat z nebe, to je zvolání! Co to je? Je to poselství, aby shromáždilo lidi. Nejdřív přichází poselství. Tedy: „Čas očistění lamp. Povstaňte a ozdobte své lampy.” Při které hlídce to bylo? Té sedmé, ne šesté, ale sedmé. „Hle, ženich přichází. Povstaňte a ozdobte své lampy.” A ony to udělaly. Některé z nich zjistily, že ve svých lampách dokonce žádný olej neměly. Vidíte? Ale je to čas očistění lamp. Je to čas Malachiáše 4, to co On... Je to Lukáš 17. Je to Izaiáš... Všechna ta proroctví, která mohou být přesně dána na správné místo v Písmu pro tento den, vidíme, jak to tam žije. Není žádný...

Když vidíš, jak se tyto věci dějí, můj drahý bratře, sestro, když Bůh na nebi ví, že bych mohl právě teď na tomto pódiu umřít, měl bys o tom prostě na chvíli popřemýšlet. To je prostě... To je ohromné, když vidíte, jak Bůh přichází z nebes, postaví se před skupinu lidí a stojí tam a ukáže sám sebe právě tak, jak to vždycky dělal. A to je pravda, a ta Bible je otevřena. Vidíte? Jsme tady!

A denominační systém je mrtvý. Je po něm. On už nikdy znovu nepovstane. Bude to spáleno. To je to, co děláte s plevou na poli. Utíkejte od toho. Vejděte do Krista. Neříkejte: „Patřím k metodistům! Patřím k baptistům! Patřím k letničním!” Dostaň se do Krista. A jsi-li v Kristu, pak tu není napsáno žádné slovo, kterému bys nevěřil. Nestarám se o to, co říká někdo jiný. A pak Bůh tu věc projeví, protože ty... Když On vylévá Ducha na Slovo, co se děje? Je to jako zavlažení jakéhokoliv jiného semene. Ono bude žít a zrodí svůj druh.

Vy říkáte: „Já mám křest Duchem svatým.” To neznamená, že jsi spasený, ani zdaleka ne. Podívejte se sem, vy jste trojitá bytost. Vy jste... Uvnitř tohoto malého jedince tady je duše; to další je duch; a to další je tělo. No, v tomto těle máte pět smyslů, abyste se kontaktovali s vaším pozemským domovem. Ony se nekontaktují s těmi ostatními. Tady máte pět smyslů ducha, lásku, svědomí a tak dále. Ale tady uvnitř, to je místo, kde žijete. To je to, čím jste.

Neřekl Ježíš, že déšť padá na spravedlivé i nespravedlivé? Dejte sem ven koukol a tam pšenici a zalévejte je vodou, přihnojujte je, a tak dále, nebudou oba žít díky té stejné vodě? Jistě! Dobře, co to je? Jeden z nich zrodí koukol, protože to je to, čím je. Koukol zvedne ruce a bude jásat úplně stejně jako pšenice.

Neříká Bible, že v těch posledních dnech povstanou falešní Kristové, ne falešní Ježíšové, falešní Kristové, pomazaní, falešně pomazaní vzhledem ke Slovu. Denominačně pomazaní, ale ne směrem k e Slovu, protože Slovo přinese svědectví samo o sobě. Ono nic jiného nepotřebuje; ono bude přinášet samo o sobě svědectví. Ale přijdou falešní pomazaní. Máte na toto téma můj pásek. A to pomazání... ó, kdybyste na někoho zavolali a zeptali se: „Jsi Ježíš?”

„Ó, samozřejmě, že ne!” Takové věci by se nezastávali. Ale když přijde na to: „Ó, sláva, já mám pomazání...” A jedná se o pravé pomazání. Zapamatujte si, Kaifáš ho měl také a prorokoval. Stejně tak ho měl Balám a prorokoval, ale to nemá nic společného s tímto vnitřkem. Pokud to nebylo Boží semeno, Jeho gen od počátku, předurčený, je s tebou konec. Nejsem zvědav, jak moc křičíš, mluvíš v jazycích, běháš, křičíš; to s tím nemá nic společného. Koukol dokáže křičet tak jako všichni ostatní. Viděl jsem povstat pohany a křičet a mluvit v jazycích a pít krev z lidské lebky, a vzývat ďábla. Vidíte? A tak nechtějte žádnou z těch senzací a těch věcí; zapomeňte na to. Jedná se o vaše srdce v tom Slově, a to je Kristus. Vneste je tam a sledujte to, jak se samo dává poznat, jak se prostě otvírá jako jakékoliv jiné semeno a samo se ukazuje pro ten věk, ve kterém žije.

Luther nemohl přivést nic jiného než výhonky. Ti další mohli přinést tyto další věci. My jsme teď ve věku pšenice. Luteráni, opravdoví luteráni museli zrodit opravdové luterány. Opravdoví letniční museli zrodit opravdové letniční. Toť vše. Ale my jsme tím věkem prošli a jdeme dál.

Víte, že Katolická církev začala z Letnic? A kdyby Letniční církev existovala dva tisíce let, byla by v horším stavu, než jsou teď katolíci. Přesně tak! Tedy, říkám to mým bratrům a mým sestrám, které miluji, a Bůh to ví. Ale zapamatujte si, přátelé, musím se s vámi setkat tam na soudu. A možná to nebude dlouho trvat. Musím vydávat svědectví o tom, co je pravdou.

Když jsem s vámi chodil do shromáždění a modlil jsem se za nemocné, to bylo v pořádku, ale když jsem přišel s poselstvím... Když vychází nějaké poselství, pokud je to poselství pravdivé, pokud je opravdové, opravdové Boží zázraky, a lpí na té organizaci, pak víte, že to není od Boha, protože ta věc už byla odhalena. Ježíš vystoupil a uzdravoval nemocné kvůli tomu, aby upoutal zraky lidí, pak přišlo Jeho poselství. Je to tak! Musí to mít něco, čím to Bůh představí. Božské uzdravování je... takovéto zázraky jen upoutají zraky lidí. A hlavní jádro toho, je to poselství. V tom to je. To je to, co přichází tady zevnitř. On se snaží získat přízeň lidí, aby se posadili a naslouchali mu. Vidíte? Protože tam je někdo, kdo je určený k životu. A nějaká pšenice padla na zem a sezobali ji ptáci. A jiná padla mezi trní, a nějaká se dostala do připravené půdy, předem připravené půdy, a přinesla úrodu.

Tedy, ta první věc, to je zvolání— nebo ta první věc je trouba nebo hlas— zvolání a potom hlas a pak trouba. Zvolání, to je posel, který připravuje lidi. To druhé je hlas vzkříšení. Ten stejný hlas, silný hlas, ve svatém Janu 11:38 a 44, který volal Lazara z hrobu. Shromažďuje nevěstu a pak přichází vzkříšení mrtvých (vidíte?), aby tím byli vychváceni. No, pozorujte průběh těchto tří věcí. A co je další věc? Trouba. Hlas— zvolání, hlas, trouba.

No, ta třetí věc je trouba, která vždycky o svátku troubení svolává lidi na svátek; a to bude večeře nevěsty, Beránkova večeře s nevěstou na nebi. Vidíte, ta první věc, která vychází, je Jeho poselství, které svolává dohromady nevěstu. Ta další věc je vzkříšení spící nevěsty, těch, kteří zemřeli v těch minulých věkách. Oni jsou vychváceni společně; a trouba, ta hostina v nebesích — na nebi. Vždyť to je ta věc, která se děje, přátelé. Teď jsme přímo tam, připraveni. Jediná věc — ta církev, která vychází, musí ležet na slunci, aby dozrála. Za chvíli přijede velký kombajn. Pšenice... bude spálena, ta stébla, ale zrno bude shromážděno do sýpky.

Přečtěte si celý účet v... Vytržení.

Nebo Pán náš s zvukem ponoukajícím, s hlasem archanděla a s troubou Boží sstoupí s nebe, a mrtví, kteříž jsou v Kristu, vstanou nejprve.

Potom my živí pozůstavení spolu s nimi zachváceni budeme do oblaků, vstříc Pánu v povětří, a tak vždycky se Pánem budeme.

A protož potěšujtež jedni druhých těmito slovy.

1 Tesalonickým 4:16-18