Bitevní pole. Lidské mysli.

William Branham.

Přečtěte si celý účet v...
Největší boj, který byl kdy bojován.

Nuže, předtím, než se vojsko seřadí, lidé musí nejdříve zvolit bitevní pole nebo místo, kde bude tato bitva probíhat, je to vybrané místo. V průběhu první světové války si zvolili místo, které nikomu nepatřilo, a tam probíhaly tyto boje. Ale musí být pro tento účel zvolené takové místo. Jako když Izrael šel do boje s Filištíny, po každé straně, kde se shromáždili, byly úbočí pahorků. A pak vystoupil Goliáš a vyzýval armádu Izraele. A tam v tom údolí se s ním utkal David; a když procházel kolem potoka, který protékal mezi těmi dvěma pahorky, tam nasbíral ty kameny. Muselo tedy být zvolené místo.

A tam na tom společném místě, které nepatřilo nikomu, tam se utkali při prvním boji. To nebylo tak, že jeden bojuje tady a druhý tam, a někdo ještě jinde; tam se sešikuje linie a tam se střetávají, a ověřují si své síly, a každý si ověřuje svou sílu proti té druhé armádě - je to místo vzájemného setkání. Nuže, ať vám to nyní neunikne! Když tato veliká bitva začala na zemi, muselo taky existovat společné místo; muselo být vybráno místo, na kterém mohla začít tato bitva a kde mohla zuřit. A to bojiště začalo v lidské mysli. Právě tam začala tato bitva. Lidský rozum byl zvolen jako bojiště, kde tato bitva vzplála; to znamená, že rozhodnutí jsou činěna v mysli, v hlavě. Inu, to nezačalo v nějaké organizaci; to nebyla nějaká mechanická záležitost; tam to místo nikdy nemělo svůj počátek; a proto organizace není nikdy schopna a nikdy nemůže vykonat Boží dílo, protože bitevní pole, na kterém se máte utkat se svým nepřítelem, je v myšlení. A vy musíte udělat volbu. Jistě se s tím setkáte. Přál bych si, aby tato dívka, která je velice nemocná, pozorně naslouchala tomu, co říkám, s velikou pozorností.

Rozhodnutí jsou činěna v mysli - v hlavě. Tam se s vámi setkává satan. Tam jsou činěna rozhodnutí, protože Bůh takto člověka stvořil. Nuže, kdybyste se podívali sem na moje poznámky - na tu malou mapu, kterou jsem nakreslil. Měl jsem to už zde před nedávnem... použil jsem to na tabuli. Lidská bytost je učiněna na podobenství pšeničného zrna. Je to semeno a lidská bytost je semenem. Fyzicky jste semenem vašeho otce a matky a život vychází z vašeho otce, a míza z vaší matky. A tak ty dvě věci spolu, vajíčko a krev se vzájemně spojují, a v té krevní buňce je život, a v tom se to začíná rozvíjet a formovat na dítě.

Nuže, každé semeno má vnější slupku; uvnitř se nachází dužina a uvnitř této dužiny se nachází zárodek života. Nuže, takovým způsobem jsme byli stvořeni. Jsme tedy tělem, duší a duchem. Ten vnějšek, ta schránka, to je tělo. Uvnitř toho se nachází vědomí a tak dále, je to duše, a uvnitř této duše se nachází duch. A ten duch ovládá ty ostatní.

Nuže, kdybyste se po návrtu domů posadili a tímto způsobem si nakreslili tři kruhy, pak byste zjistili, že to vnější je tělo, které má pět smyslů, pomocí kterých komunikujeme a to jsou zrak, chuť, čich, cit, a sluch; to je těch pět smyslů, které ovládají lidské tělo. Uvnitř toho těla se nachází duše a ta duše je ovládána představivostí, svědomím, pamětí, rozumem, a citovou oblastí. To jsou právě věci, které ovládají duši. Ale duch má jen jeden smysl - ten duch. Ó, kéž bychom to pochopili! Duch má jen jeden smysl a ten smysl buď převládá, jestliže je to víra, jinak pochybuje! Přesně tak. Vede tam jenom jedna cesta a tou je svobodná morální volba. Můžete přijmout buď pochybnost nebo přijmout víru, jedno nebo druhé, záleží, na čem chceš stavět. A proto satan začíná od té základní části a chce přivést lidského ducha, k zapochybování o Božím Slovu. A Bůh začal také od té základní části, aby v tom duchu umístil své Slovo. Hle jak to funguje.

Kdyby tento sbor, mohl být právě teď, uveden do naprosté shody a jednoty tak, že každá osoba by byla po každé stránce jednomyslná a bez jakéhokoliv stínu pochybnosti, pak by zde během následujících pěti minut nezůstala ani jediná nemocná osoba; nezůstal by tu nikdo, kdo touží po Duchu Svatém, všichni by Jej přijali. Kdybychom jen mohli být přivedeni do takového stavu!

Nuže, zde je místo, na kterém začíná tento boj - právě zde ve vašem myšlení, zda chcete... nuže, zapamatujte si, to teď není Křesťanská věda, rozum postavený nad hmotou... Rozum přijímá život, kterým je Slovo Boží a Ono přináší život. Samotná vaše myšlenka je nepostačující, ale do tohoto kanálu vaší myšlenky bylo přineseno Slovo Boží, vidíte. To není samotná myšlenka, jak to chce dokázat Křesťanská věda, rozum postavený nad hmotou. Ne! To není to. Ale váš rozum to přijímá a chopí se toho. A čím je ovládán váš rozum? Vašim duchem; a váš duch se chopí Slova Božího a to je právě to, co v sobě obsahuje život. To přináší do vašeho nitra život. Ó, bratře, když se toto stane, když život vstoupí do toho vašeho kanálu, pak se projeví Slovo Boží ve vás. „Jestli zůstanete ve mně a má slova zůstanou ve vás, proste, o co chcete, a stane se vám.”

Co to tedy působí? Z nitra vašeho srdce, kterým je duše, ta věc pochází právě odsud a ona zásobuje každý kanál. A problém vězí v tom, že my tam setrváváme se spoustou pochybností a snažíme se přijmout to, co je zvenčí. Tohle musíte přerušit, musíte sestoupit do toho kanálu s pravdivým Slovem Božím a pak to bude protékat samo, automaticky. Počítá se jen to, co se nachází tam uvnitř. To, co je uvnitř. Satan také přistupuje zevnitř.

Nuže, vy říkáte: „Nekradu; nepiji; nedělám to.” To s tím nemá nic společného (rozumíte?), jedná se o ten vnitřek. Nezáleží na tom, jak jsi dobrý, jak jsi mravný, jak jsi pravdomluvný, tyto věci jsou úctyhodné, ale Ježíš řekl: „Nenarodí-li se člověk znovu...” Rozumíte? Něco se musí stát uvnitř. A pokud ne, pak je to umělé a nalíčené a uvnitř ve vašich srdcích jste každopádně těchto věcí žádostiví.

A zde nemůže být nic umělého, zde obstojí pouze to opravdové. A pouze jedna cesta vede tam do toho nitra a je to cesta svobodné morální volby, ona vede do duše skrze vaše myšlenky. „Jak člověk uvažuje ve svém srdci, takový je.” „Řeknete-li této hoře: přejdi odsud tam a nepochybovali byste ve svých srdcích, ale věřili; pak se vám stane, to co jste řekli.” Pochopili jste to? Zde to máte, rozumíte. A zde je toto bitevní pole.

Kéž byste mohli jen takto začít. Nám se jedná o to, abychom viděli věci, které se dějí; jedná se nám o to, abychom pro Boha něco vykonali. Tato mladá paní chce nesporně žít; touží po tom, aby se uzdravila. Stejně tak ostatní, oni chtějí být uzdraveni, a když my slyšíme o takovém případu jako s tím doktorem nebo o vzkříšení mrtvého, o těch mocných skutcích, které vykonal Bůh, pak o to usilujeme. Ale jedná se o to, že my chceme tyto věci docílit pomocí těchto smyslů, abychom se uchopili něčeho, co probíhá zde, jako třeba svědomí.

Tak mnoho lidí si častokrát špatně vykládá Slovo a já jsem byl kvůli tomu nepochopen, kvůli tomu, že dělám výzvu k oltáři. Říkal jsem, že nestojím ani tak moc o výzvu k oltáři; ale tím jsem vůbec nechtěl říct, že bychom neměli dělat výzvu k oltáři; ale někdo přivádí někoho za ruku a říká: „Ó, bratře Johne, víš co? Ty a já jsme byli tak dlouho sousedi; jen pojď k oltáři a poklekni.” Co on dělá? Chtěl bych zde mít tabuli, pak bych vám mohl ukázat, co on dělá. On se snaží působit na jeho duši skrze pocity. Ale to nefunguje! To není ta správná cesta! Opravdu ne. Na co on asi působí? Na paměť, skrze tyto smysly jeho duše. „Ó, bratře Johne, ty jsi měl vynikající maminku; ona již před lety zemřela” - to je paměť, vidíte. To nesmíte dělat, to musí vyplývat ze svobodné morální síly. Vy sami musíte dovolit, aby Slovo Boží... vy nepřicházíte kvůli tomu, že vaše maminka byla dobrou ženou, vy nepřicházíte, že jste měli dobrého souseda; vy přicházíte, že vás volá, abyste přišli Bůh, a vy Jej přijímáte na základě jeho Slova. A právě to Slovo, ono znamená vše. A to Slovo, jestli můžete z cesty odstranit všechno ostatní, všechno svědomí a smysly, a dovolit tomu Slovu, aby vstoupilo do nitra, pak Slovo to vypůsobí přesně tak.

Vidíte zde, čím je to zastíněno? Vy říkáte: „Dobrá, tedy...” vy říkáte: „To svědomí, ty smysly a tak dále, to s tím nemá nic společného, bratře Branhame, že?” Ale ano, má! Ale jestliže dovolíš, aby vešlo Slovo, a je zastíněno tím svědomím, pak nemůže růst. Zůstane znetvořeným slovem. Viděli jste již dobré kukuřičné semeno, které bylo zaseto do půdy a nějaký klacek spadl na tu rostlinku? Ona bude růst křivě. Tak je to se vším co roste a narazilo to na nějakou překážku...

Ano, to se tyká dnes našeho Letničního hnutí. My jsme dovolili příliš mnoha věcem to pokazit, tu víru, které jsme byli vyučováni, Ducha Svatého, který v nás žil. Dovolili jsme příliš mnoha věcem... dívali jsme se na někoho jiného a ďábel neustále usiluje o to, aby nám ukázal selhání nějaké jiné osoby. A tím se nás snaží zadržet před opravdovým svědectvím, které je skutečné. On nám poukáže někdy na nějakého pokrytce, který šel a něco napodoboval. On to nedocílil, protože byl padělatelem. Ale jestliže to bude vyplývat z opravdového zdroje Slova Božího, pak „nebe a země pominou, ale má Slova nikdy nepominou.” Ono setrvá. Vidíš to, sestro?

A to musí být přijato rozumem; a pak věřeno srdcem; a pak se Slovo Boží stává realitou; a pak každý smysl duše a těla je pročištěn Duchem Svatým. A pak váš smysl pro Boha; vaše uvědomění si Boha; všechno co je zbožné, protéká vámi. A není nikde ani stín pochybnosti. Nic tam není schopno se postavit do cesty. Nic není schopno vstoupit do paměti a říct: „Ó, já si vzpomínám, jak slečna Jonesová se snažila důvěřovat Bohu. A slečna taková a taková a slečna Doe jednou usilovala o to, aby důvěřovala Bohu kvůli svému uzdravení a to selhalo,” vidíte. Ale jestliže ten kanál byl očištěn, propláchnut a pak naplněn zevnitř Duchem Svatým, pak taková věc nepřijde ani na mysl. Nezáleží na tom, jestli sestra Jonesová udělala to, co udělala, jsi to ty a Bůh, a nikdo jiný kromě vás dvou. A zde to máte; zde je vaše bitva.

Přečtěte si celý účet v...
Největší boj, který byl kdy bojován.

Osvědčuji proti tobě dnes nebem a zemí, žeť jsem život i smrt předložil, požehnání i zlořečenství; vyvoliž sobě tedy život, abys živ byl ty i símě tvě,

5.Mojžišova 30:19