El Šaddaj.
<< předchozí
příští >>
Jahve Jireh-část 2.
William Branham.Přečtěte si celý účet v...
Jahve Jireh-část 2.Zrovna jsme hovořili o poslušném služebníku, Abrahamovi, a budeme o něm pokračovat i během dnešního večera, na jeho pouti. Modlíme se, abys nám požehnal, až se budeme ubírat cestou mnoha uplynulých staletí s tím věrným služebníkem, který uvěřil Tvému Slovu. Nechť nám bude vzorem, jak řekl Pavel v ep. k Židům, čím byl Abraham vzorem. A prosíme, aby nám dnešního večera byla zjevena víra, kterou on měl k věření Slovu Božímu, a nepochyboval žádnému slovu, nýbrž věřil každému, věře všemu, co On vyřkl. A dej, abychom se mohli uchopit těchto zaslíbení, které On pro nás vyslovil, a být dětmi Abrahama skrze naše bytí v Kristu. Prosíme o to v Ježíšově jménu. Amen.
----
Abrahamovi bylo 99 let, a po celou tu dobu nezakolísal, nýbrž věřil Slovu Božímu, a pojmenoval ty věci, jichž není, jako by byly, neboť to řekl Bůh, a stále věřil, že nemluvňátko přijde a chopil se zaslíbení. Jaký to byl muž! Jaký bratr! „Abraham, kterýž proti naději...” Lůno Sáry mrtvé. On byl sterilní. Jeho tělo mrtvé. Praví to Bible, že jeho tělo se rovnalo mrtvému. A lůno Sáry bylo rovněž mrtvé. A byla už téměř hezkých čtyřicet let po přechodu a Abraham stále tomu věřil, že ona bude mít dítě, neboť to vyřkl Bůh! Tak je to, to znamená držet se Slova, neboť bylo vyřčeno Bohem. Nezáleží na tom, že ta věrovyznání to zasuli, to Slovo tam setrvávalo nadále! Musí se to stát. A to Slovo leželo v Abrahamově srdci!Nezáleží na tom, kolik lidí řekne: „Tyto dnové už pominuly, a tak dále.” Dokud tam leží to Slovo, ono je stvořitelské, neboť to je oplodněné Slovo. Neboť Bůh je tím Slovem, a Boží život je v tom Slovu. Všimněte si tedy, že když to Slovo upadne do Božího života, něco se stane, uskuteční se.
Všimněte si toho. Potom se mu ukázal ve jménu Všemohoucího Boha. Inu, Bůh má sedm složených, spasitelných jmen. A On se mu ukázal ve formě Všemohoucího Boha, což znamená „El Šaddaj.” V tom... „Šaddaj,” v hebrejštině. „El” znamená „pevný.”
„Šad” znamená „prsa,” jako ženská prsa. Ale místo „shad,” v jednotném čísle máme „Šaddaj,” v množném. Ó, jaká sladká útěcha pro starého muže, stoletého starce, který uchovává Slovo Boží ve svém srdci, a zde přichází k němu Boží hlas a praví mu: „Já jsem El Šaddaj. Já jsem Bůh, který má prsa.” Jakou útěchu zde máme! Inu, pamatujte, nejen „prsa,” nýbrž „ten, který má prsa”! „On pak raněn jest pro přestoupení naše, a zsinalostí Jeho lékařství nám způsobeno.”
Tedy, co dělá maminka se svým malým nemluvňátkem, když onemocní a trápí se? Vezme to dítě na ruce. Přivine k prsům a dovolí mu vstřebávat svou mateřskou sílu do jeho těla skrze své prsy. A nejen že je ukonejšeno... ono je uklidněno. Křičí na celé kolo, je celé vyvedeno z rovnováhy, ale když je maminka pozdvihne a přiloží k prsům a začne mu broukat a kolébat sem a tam, ono cítí svou matku, jeho hlavička se opře o její lůno, a pak je kojí, a ono čerpá svou sílu ze své matky, pro své tělo. Tak se obnovuje a získává sílu, a je rovněž spokojeno, zatímco den za dnem sílí víc a víc.
----
El Šaddaj! On řekl: „Já jsem El Šaddaj. Abrahame, já jsem ten mocný. Ty jsi už starcem. Je ti už sto let, tvoje síla je ta tam, ale já jsem tvou silou! Tvoje naděje už pominula, ale já jsem tvou nadějí!” Ó, ty jenž trpíš dnes večer rakovinou nebo něčím takovým, copak nevidíš, odkud pochází tvoje síla? Nikoliv z chirurgova nože, ale z Božího Slova! „Já jsem tvůj díl! Já jsem tvoje síla! Potáhni svou sílu ze mne!”Nechci tím nyní znevažovat chirurga, on koná tu svoji část, to co mu patří. Ale uzdravitelem je Bůh. Nikoliv chirurg nebo lékař, lékařská věda nikdy nebyla schopna uzdravit. Nikoliv, přátelé, nemají ani jediný lék, který by byl sto uzdravit. Inu, řekne vám to každý lékař. Poskytnou pomoc, ale Bůh uzdravuje. Mohou rozříznout dlouhou ránu na tvé ruce, ale Bůh ji musí uzdravit. Nemají žádné prostředky k obnově tkáně, kdyby měli, pak by byli s to udělat člověka. A tak vidíte, jen Bůh je uzdravitelem. Ty můžeš porovnat kost, ale Bůh ji může vyléčit. Bůh je uzdravitelem: „Já jsem Hospodin, který léčí všechny nemoci tvé.” Nejste schopni způsobit, aby Slovo Boží lhalo, ono se ihned vrátí k pravdě, pokaždé, rovnou zpátky. Nemůžete ho přimět ke lži.
Tak tedy, když Abraham obdržel toto slovo, totiž „Já jsem El Šaddaj. Já jsem ten dárce tvé síly! Tvá žena, jejíž lůno vyschlo, která má už čtyřicet let po přechodu, a tvé tělo se už rovná mrtvému, ale já jsem El Šaddaj.” On jak víte, zplodil Ezaua, ale On řekl: „To není on. Ne, on bude velikým mužem. Zplodí mnoho knížat. Ale ten, ohledně kterého jsem dal zaslíbení, je mezi tebou a Sárou.” Tak je to! Amen. Abraham se cítil výborně.
Řekl: „Abrahame, chci ti něco říci. Chystám se změnit tvé jméno.” On řekl: „Tvé jméno už více nebude Abram, nýbrž Abraham.”
„Abram” znamená „vysoký otec.” Ale „Abraham” znamená „otec národů.” A už více nebude Saraj, bude „Sára, kněžna.” Změnil jejich jména! Copak to je změnit jméno! Něco se ale stalo, neboť... viďte, než se to stane, musí nastat změna. Nemohl jim dát to dítě, dokud jejich jména byla taková.A ty nemůžeš být znovuzrozen, dokud se tvé jméno nachází vně oné nebeské knihy. Můžeš si je zapsat do každé církve, metodistické, baptistické, presbyteriánské, přenášet z místa na místo, můžeš se s nimi hádat, ale dříve než se může cokoliv stát, musí být vloženo do oné nebeské knihy, a pak může přijít nové stvoření. Dříve, než mohl přijít nový život, jejich jména musela být změněna. I tvé může být změněné, z nějaké té lidského původu knihy, do oné knihy na nebi.
„Aniž více slouti bude jméno tvé Abram, ‚vysoký otec', ale bude jméno tvé Abraham; ‚otec národů.' A stejně tak už více nebude Saraj, Saraj, nýbrž Sára, ‚kněžna.'”----
Jednou ráno, když vycházelo žhavé slunce, Abraham seděl ve stínu svého stanu pod dubem. A pohleděl dolů, muselo být kolem jedenácté hodiny a spatřil přicházející tři muže v zaprášených šatech. A Abraham jim běžel naproti. V jeho srdci se probudil slastný pocit, a tak běžel k jejich nohám. A pozorujte, on řekl: „Můj Pane!” Není to podivné? Byli tři, ale: „Můj Pane”!Pohleďte na Lota. Když tam přišli dva z nich, pouze dva, on řekl: „Moji pánové.” Lot je nazval pány. Abraham... Lot nazval ty dva „pány.” A Abraham nazval ty tři „Můj Pane!” Amen! Ó, čas je blízko! Všimněte si, on řekl: „Můj Pane, jestliže jsem nalezl milost v Tvých očích, pojď dál, posaď se pod dubem. Dovol mi přinést trošku vody a umýt Tvé nohy, a vzít krajíc chleba. Neboť pohnutkou Tvého příchodu zajisté bylo spatřit mne.” A tak šli spolu.
On se vzdálil a šel do zadní části stanu a řekl: „Sáro, zadělej rychle mouku, a udělej bochánek v krbu.” A šel, vybral malé telátko, zabil a upravil, udělal kotlety, a přinesl rovněž trošku másla a mléka, a postavil to před tyto muže, a oni jedli.
A jeden z nich byl sám Bůh! Tak praví Bible. No, jestli se chcete kolem toho hádat, můžete. On jej nazval „Elohim,” Bůh. On to přece musel dobře vědět, on s Ním rozmlouval. Všimněte si: „Pane Bože!” Jeden z nich byl Bohem. A on na Něj hleděl. Abraham Jej poznal. Dívejte se sem.----
Všimněte si dál. Dále shledáváme, že ti mužové se posadili a jedli. A dva z nich povstali a šli do Sodomy. Jeden zůstal s Abrahamem. Sledujme nyní jejich rozhovor. Oba hleděli směrem k Sodomě. A Abraham věděl, že v tom všem je něco podivného. Řekl... když se už chystal k odchodu, On řekl: „Máš snad za to, že to zatajím před Abrahamem, před tím, který má být otcem národů, přece vím, jak on bude vychovávat své děti, a tak dále, copak zatajím, to co se chystám vykonat?” Řekl: „Hřích Sodomy se stal tak ohavným [mrzkým], že přišel až k mému sluchu.” A proto sestoupil, aby popatřil.Zapamatujte si, jak jsem řekl onoho večera, dva z těchto poslů přišli do Sodomy a kázali těm sodomským, a té noci je oslepili, na Slovo. Ale pamatujte, byl tam jeden, oni obdrželi své znamení, příchozího, ten příchozí mezi nimi.
Pohleďte na Lota. Lot seděl v bráně a řekl: „Pánové.” A při tom žil takovým způsobem! Řekli: „Pojďte do našeho domu.” On řekl: „Budeme spát na ulici.” Copak to je za dům!
Ale jakmile Abraham... pověděli: „To je důvod našeho příchodu. Posadíme se tedy zde k tobě.”To je tedy způsob. Žijte tak, aby v případě, že vás bude chtít Bůh použít, věděl, kam má za vámi přijít. Zastáváte určité stanovisko, žijete čistým životem před Bohem, vaše slova jsou čestná, váš život přímý. A do takového místa potom mohou přijít andělé. Pohleďte na Alžbětu a Zachariáše, vidíte, upřímnost a čestnost, ostříhání všech přikázání Páně. Takový život chceme žít, aby, bude-li nás chtít Bůh použít, mohl říci: „To je můj lid. S takovou církví, mohu vykonat cokoliv, se mi líbí. Oni mi věří. Oni stojí na mém Slově.” Viďte, to musíte chtít činit, a žít takovým životem.
Shledáváme tedy, že ten anděl řekl: „Zdali já zatajím před Abrahamem, což dělati budu? K času určitému navrátím se k tobě vedle času života.” A všimněte si, On jej neoslovil „Abrame,” nazval jej „Abrahame.” Odkud věděl, že jeho jméno se změnilo? On byl tím, který je změnil. Jistě. Všimněte si, už ji více neoslovil Saraj, víte, Saraj, nýbrž Sára. „Kde je tvoje žena Sára?” Odkud věděl, že byl ženatý? Odkud věděl, že měl ženu, a že se jmenuje Sára?
A Abraham řekl: „Ona je ve stanu za Tebou.”----
Všimněte si, tam to bylo. Sára byla ve stanu, ona tam byla, a tak se chovala. A Abraham byl ten, který přijal anděly. A nyní On řekl: „Navrátím se k tobě.”
A Sára naslouchala. A usmála se tomu „tak v sobě,” a řekla, „já, stará žena, tak stará jak jsem, a můj pán je rovněž starý, nyní se znovu vydám v rozkoše s mým pánem jako jeho manželka?” A usmála se tomu.
A ten anděl, obrácen zády, řekl: „Proč se Sára smála?”
Pamatujte, to bylo to poslední znamení... Abraham, on sám, kterýžto je předobrazem církve, to bylo to poslední znamení, které přijal. Ze všech znamení, které obdržel, to bylo to poslední před úplným zničením Sodomy. Souhlasí to? To bylo poslední znamení!----
Co to znamenalo? Bůh připravoval Sáru a Abrahama na přijetí zaslíbeného syna. Ukázal, že další událost, poté co se jim ukázal anděl Boží, Duch svatý ukázal jim poslední znamení, že ta další událost, to bude, až smrtelné oblékne nesmrtelnost, a budeme uchváceni v povětří na setkání se se zaslíbeným Synem, tím královským semenem Abrahama. Sláva Bohu! Haleluja! „Potom my proměněni budeme, v jedné chvíli, v okamžiku a spolu zachváceni budeme vstříc Jemu v povětří, a tak vždycky s Ním budeme. A tak navždy budeme s Ním, zaslíbeným Synem.” Haleluja!Přečtěte si celý účet v...
Jahve Jireh-část 2.
Manželství a rozvod.
