K čemu byl dán Duch Svatý?
<< předchozí
příští >>
Bůh ve Své Církvi.
William Branham.Přečtěte si celý účet v...
K čemu byl dán Duch Svatý?Jan 14:26,
Utěšitel pak, ten Duch svatý, kteréhož pošle Otec ve jménu mém, onť vás naučí všemu, a připomeneť vám všecko (totiž Jeho Slovo), což jsem koli mluvil vám.Minulý večer jsme uvažovali o tom „co to je.” Co je Duch svatý? A dozvěděli jsme se, že to je téměř všechno, co nám Bůh zaslíbil. Nu. V Něm prostě nalezneme to, co je zapotřebí církvi Boží. Shledáváme, že to je pečeť, Utěšitel, odpočinutí, radost, pokoj a vzkříšení. A vše, co Bůh zaslíbil své církvi, se nalézá v Duchu svatém.
-----
Tak tedy, dnes večer chceme kázat a promluvit si, neboli vyučovat o... mám zde tři nebo čtyři listy plné textů Písma na toto téma, ve kterých... minulý večer jsem nechal svou konkordanci Krudense ležet zde a neměl jsem ji po ruce. A tak jsem dnes ráno prostě procházel, nakolik jsem uměl, nejlépe jen pomocí Písma. Nu, a zítra... dnes večer chceme vyučovat na téma: Jakým účelem Božím bylo seslání Ducha svatého? K čemu to je? Je-li to tak veliká věc, pak proč jej Bůh poslal?-----
Tedy, co bylo Božím cílem, proč poslal Ducha svatého? Poznamenal jsem si zde Jana 14, počínaje 14. veršem, ale můžete si přečíst jakožto základnu celou kapitolu. Shledáváme zde, že Božím úmyslem proč poslal Ducha svatého, byl úmysl jediný, totiž aby sám Bůh mohl přebývat ve své církvi a skrze církev pokračovat ve svém plánu. Totiž, že Bůh byl v Kristu a skrze Něj pokračoval ve svém plánu, a z Krista vstoupil do církve a pokračoval ve svém díle skrze církev.Nyní víme co je Duch svatý. Nalezli jsme to včera večer, On je Bůh. Když uvažujeme o Bohu, Otci, jak zde bylo řečeno Ježíšem, Jeho Otcem; Bůh, Syn, jakožto Ježíš; Bůh, Duch svatý, jak Jej nazýváme dnes. To vůbec neznamená, že máme tři samostatné, odlišné Bohy. To znamená, že máme jednoho Boha ve třech úřadech.
Dovolte nám to říci takhle. Všechno čím byl Bůh, vlil do Krista, neboť On sám sebe vyprázdnil a vlil to do Krista. „A Kristus byl plnost Božství tělesně.” Všechno, čím byl Jehova, vlil do Krista. A všechno, čím byl Kristus, vlil do církve, ne do jednotlivce, nýbrž do celého těla. A zde, kde se shromažďujeme spolu v jednotě, máme moc. Vše, čím byl Bůh, bylo v Kristu, a vše čím byl Kristus, je v tobě. „Neboť Bůh tělem učiněn jest a přebýval uprostřed nás.” 1. Timoteovi 3,16, pokud si děláte poznámky: „A v pravdě veliké jest tajemství pobožnosti, (že) Bůh zjeven jest v těle, a my jsme se Jej dotýkali. Boha, Jehovu, učiněného tělem, který chodil po zemi a spatřili jsme Jej našima očima.”
Víte, ve stejné kapitole u Jana 14 Filip řekl: „Pane, ukaž nám Otce, a dosti jest nám...” Ježíš řekl: „Tak dlouhý čas s vámi jsem, a nepoznal jsi mne? Filipe, když jsi viděl mne, viděl jsi Otce, a kterak ty pravíš: Ukaž nám Otce?” Bůh byl učiněn tělem.
Zde to máme. Otec byl Bohem nad vámi, jak říkáme. Byli jsme od Adama. Bůh, Otec, byl nad Mojžíšem a nad dětmi Izraelskými, v ohnivém sloupu. Potom Bůh s námi, v Kristu, chodil s námi, rozmlouval s námi, jedl a spal s námi. Bůh nad námi, Bůh s námi, a nyní Bůh v nás. Vše, čím byl Bůh, sestoupilo do Krista, vše, čím byl Kristus, sestoupilo do církve. Co je to? Bůh, který v tobě působí. Všude na světě, kde na tebe zavolá, kdekoliv jsi, On působí na tebe ke konání své dobré vůle. Jak bychom za to měli Bohu děkovat! Bůh, Duch svatý, je poslán za účelem toho, aby Bůh přebýval ve své církvi a konal v každém věku, vypůsobil svou Božskou vůli.
-----
A tak to vykonal Bůh, řídil se svými vlastními zákony. Bůh vám nemůže dát nějaký zákon, abyste se jím řídili, a sám se řídit jiným. On se řídí svými vlastními zákony. A potom, aby Bůh mohl vykoupit ztracenou církev, ztracený svět, ztracené stvoření Boží, On, který je ve svém Duchu nekonečný, aby vykoupil lidské pokolení, sám Bůh se stal naším příbuzným, mužem, Synem, kterého On stvořil v lůně Marie. A potom vztyčil prapor neboli svědectví za bránou Jeruzaléma, byl sám vztyčen mezi nebem a zemí, a umřel, a vykoupil všechno. A svým krvácením posvětil církev, ve které by sám mohl přebývat a mít obecenství, a společenství s ní, to vzdělání společenství, které bylo ztraceno od ráje, kde Bůh sestupoval každého večera, blížil se čas jít na bohoslužbu.Všimli jste si, sám Bůh sestupoval spolu s chladem večera a západem slunce. Něco na tom je, když se ta doba blíží, lidé začínají uvažovat o kostele a o Bohu, křesťané. Když spatřujeme západ slunce, uvědomujeme si, že slunce zapadá.
A On přicházel v chladu večera a měl s nimi společenství. A tam On ztratil to společenství, neboť nadále mu to znemožnil hřích. A později když byl učiněn tělem a přebýval mezi námi, a to za tím účelem, aby se mohl opět přiblížit k lidem a žít v nich, a obnovit je opět do stavu obecenství se sebou samým, a vrátit jim zpět jejich Bohem daná práva. A On to ve skutečnosti i učinil.
To je účel Ducha svatého. To je Otec, to je Bůh Otec, který znovu přebývá ve vás a koná své plány za tím účelem, aby ukončil svůj plán vykoupení, působí tedy skrze vás, dělá z vás své spolupracovníky; určuje vám místo, dělá z vás účastníky záchrany padlého bratra a padlé sestry, dává vám svého Ducha a svou lásku, abyste šli vyhledat ztracené, obdobně jak to učinil On v rajské zahradě: „Adame, Adame, kde jsi?” To je co působí Duch svatý v muži a ženě. Když to zasáhne jejich srdce a nalezne tam svůj příbytek, pak tam vznikne hlad a žízeň po záchraně ztracených duší. A v tom je ta svízel dnešní bohoslužby. Není v tom dost toho doteku Ducha, abychom šli hledat ztracené a umírající duše. Více záleží na získání pověsti, nebo církvi, stavbě, denominaci, místo programu záchrany duší. Je to žalostné! Mohli bychom o tom říci mnohem více.
-----
To je nyní ten věk, ve kterém žijeme, ten věk, to je něco, co převyšuje letnice. Letnice se usadily v organizaci a začaly napodobovat hodně z těch organizací, „Jsme to, jsme ono.” To je v souladu s přírodou. Proti tomu nezmůžete nic. Taková je příroda. Oni tak budou jednat. Takový je pro ně plán, aby takto jednaly.Ale církev se pohnula kupředu. Vešla do něčeho většího a mohutnějšího. A to je navrácení darů. A mnozí letniční lidé nevěří v božské uzdravení a přisluhování andělů, a moc Boží. Mnozí letniční, tato vidění, která mi jsou dána, nazývají „ďáblem.” Mnohé organizace s tím nechtějí dokonce mít nic do činění, ty letniční. Vidíte. Pohnuli jsme se dál, než to. Tak jako metodisté nazývali letniční „blázny,” za to, že mluvili v jazycích. Jako Luteráni nazývali metodisty „blázny,” za to že křičeli. Vidíte? Ale to všechno vycházelo z Ducha svatého, dokud ta veliká církev nebyla naplněná a nebafala naplno, haleluja, (bratr Branham zaklepal dvakrát na kazatelnu vyd.) následkem síly Všemohoucího Boha. Dokud nedospěla na to místo, kde může nyní sama, skrze církev, konat skutky samotného Ježíše. Jsme blízko, přátelé.
Dovolte mi se tu na okamžik zastavit, abychom postihli Bohem určený důvod: umístění Ducha svatého do církve, ukázat vám jiný předobraz, abyste to věděli. Dávno ve Starém zákoně, když se dítě... Někdo si postavil dům. Dostal nevěstu, to je první věc. Potom se stal velikým člověkem, jako nějaká organizace. To bylo v pořádku. Další věc, která se stala v tom domě, to bylo narození. Tak je to, když Duch svatý, vidíte, když přichází jiný duch, který byl synem. Ten syn neměl plnou zodpovědnost, stejně tak nebyl dědicem, dokud nedospěl do určitého věku. A musel se nejdřív projevit. Ano. A potom, existoval zákon adopce. Pro vás kazatele, „Přijetí za syna,” mluvím právě o tom, vidíte, dospěl do takového stavu, že byl adoptován (osvojen).
-----
Vy nejste obráceni, dokud nepřijmete Ducha svatého. To souhlasí. Věříte „na.” Duch svatý k vám promluvil a vy jste Jej veřejně vyznali. Ďábel má tu stejnou fintu. „Věřím mu, že On je Synem Božím.” Tak jedná ďábel. Ale vy kráčíte k Němu. Když byl povolán a ospravedlněn Petr, skrze to, že uvěřil v Pána Ježíše Krista, a u Jana 17,17 je Ježíš posvětil svým Slovem, neboť Slovo bylo pravdou. A On byl Slovem. Jan 1 praví: „Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh. A Slovo to tělo učiněno jest, a přebývalo mezi námi.” On byl Slovem, a On je rovněž posvětil. On řekl: „Otče,” promlouvaje do Ducha, který byl v něm, „posvěcuji je skrze Slovo Tvé,” On sám, vložením svých rukou na ně. „Slovo tvé pravda jest.” Sotva, co byl Slovem přiveden do existence, v lůně ženy; ó, bylo to pro něj totálně nemožné, aby byl dokázán čímkoli jiným než právě tím Slovem Božím. „Posvěcuji je.”-----
Inu, „Skutky, které já činím.” Bůh ve své církvi, pokračuje ve svých skutcích. A proto poslal Ducha svatého. Tedy, On o tom věděl. On věděl, že to nebude a nemůže být vykonáno takovým, nebo jiným způsobem, a proto musel poslat... Otec poslal Syna a vložil všechno, co bylo v... v Synu do vás. A stejné skutky, které činil On, ty samé skutky, které konal Ježíš, budete konat i vy, církev.Chtěli byste činit Boží skutky? (Shromáždění praví: „Amen” vyd.) Ježíš řekl: „Chcete-li konat skutky Boží, věřte ve mne.” Jak mu můžeme věřit? Nemůžeš to činit, dokud nemáš Ducha svatého. Neboť nikdo nemůže říci, že On je Synem Božím, budeš jen opakovat, co řekl někdo jiný.
„Bible praví, že On je Synem Božím, věřím Bibli.” V pořádku. „Bible praví, že On je Synem Božím, věřím Bibli. Pastor praví, že On je Synem Božím, věřím pastorovi. Máma praví, že On je Synem Božím, věřím mámě. Můj přítel praví, že On je Synem Božím, věřím svému příteli.” Ale jediný způsob, jak mohu říci, že On je Synem Božím, když Duch svatý vejde dovnitř a sám vydá svědectví, pak jistě vím, že On je Synem Božím.
„Žádný nemůže říci Ježíš je Pánem, jedině v Duchu svatém.” Aj! Nikdo promlouvající v Duchu Božím nemůže Ježíši zlořečit, nebo jeden den říci jedno, a druhý den něco jiného. To by z Něj udělalo slabocha, to by bylo koktání. Nikoliv, přátelé. On je včera i dnes, tentýž i na věky. Každý pravý duch vydá o tom svědectví. V pořádku.
-----
Duch svatý vám přišel dát sílu. Mám zde ještě další místa Písma, moment. Duch svatý přichází a dává vám sílu. Neměl... můžete si to vyhledat, dnes večer jsem příliš vzdálen. Dám vám sílu, sílu v modlitbě! Když vezmete nějakou osobu, která žila uspořádaným životem, ale ve stálých porážkách. „Ó, pravím vám...” dobrá osoba, „ó, jistě, miluji Pána, bratře Branhame.” Pokaždé porážka, nikdy nebyla vyslyšená žádná modlitba.Naplňte jednou takovou ženu Duchem svatým a pozorujte, co se potom stane. Když přistoupí k Bohu, nebude více poražená. Přichází směle k trůnu Božímu, ve víře. Ona má právo, vždyť je Boží dcerou, na základě zrození. Vezměte nějakého nenápadného muže, takového zbabělce, šéf jej kopancem srazí na zem. On řekne: „Moment.” Něco se změnilo, vidíte, on má Ducha svatého. To dává sílu. Tvůj život je plný síly.
-----
Ó, aj! Hovořil jsem o síle modlitby, síle mluvy, síle svatého života. Amen. A to má vykonat Duch svatý. Někteří z oněch lidí přicházejí, říkají: „Dobrá, nemohu se vzdát pití. Nemohu se vzdát toho.” Duch svatý přichází, aby přebýval ve vás a odstranil z vás všechny tyto „nemohu.” To souhlasí. Přimět ženy, aby si nestříhaly vlasy, aby přestaly chodit v šortkách a kalhotech. Není žádné omluvy. Aby přestaly klevetit. Ó, ano, on je pro tyto věci, abys mohl žít svatým životem. On bude pokaždé sledovat biblické pokyny.Když si žena umíní, že „je příliš horko, musím si to prostě obléci. Dlouhé vlasy mi působí bolesti.” Ale co se týče Ducha svatého, tam neplatí žádná omluva. On je zde, aby to vykonal. Bude sledovat Slovo naprosto přesně. To působí Duch svatý. Je zde proto, aby muž mohl odvrátit svou hlavu od polonahé ženy a zanechal žádosti vůči nim, stejně tak člen církve. Kvůli tomu On zde je.
Přečtěte si celý účet v...
K čemu byl dán Duch Svatý?
Manželství a rozvod.
